marnivá na sklonku procitnutí

mrhala časem
v lesklých plochách
zrcadlům kradla své odrazy

obal se líbil
od sazí, duše v přetvářce se skryla

lámala hřebenům
zuby času
marnivost vplétala do copů
tupila ostří

a slovy sela
louky zášti plné
z ublížených slz


stáří se ptalo zda může vejít
zabouchla dveře, zrezl klíč
a smrt se smála v plášti šedém

pár lidí v černém
píseň ptáků
topoly o smutku nešumí

a krása chtěná
sešla v zemi