Pohřeb srdce

Vlastníma rukama mělký hrob vyhloubím,
své srdce pak do něj položím,
zamumlám smutné tiché rekviem
než nahrnu na něj černou zem.

Mé srdce zemřelo, nevydrželo
bolest a zášť světa zlého,
zraněné, zlomené, přestalo bít,
divný pocit neslyšet ho znít.

Má hruď je prázdná, už nepohne se,
už žádný cit mnou neotřese,
netruchlím, nepláču, já nebudu umírat,
bez srdce prostě budu dál přežívat.