OSAMĚLOST VEČERŮ

OSAMĚLOST VEČERŮ

Osamělost večerů stává se chladnější,
i když léto pokročilo.

Děsivá hra večerních stínů. Mezi nimi se ztrácí ten tvůj.

Ostatně je to to jediné, co z tebe zbylo.

Znovu vstáváš, abys mohl znovu spadnout.

Svítání jak zmizík gumuje tvoji existenci.
Dnes –
            snad –
                        naposled. –
Vysvobození.

Konečně je z tebe nic, které nebolí.