Anotace: Nevím jaký název mám přiřadit. Kdyžtak poraďte do komentářů. Děkuji :))
Dlouho jsem už přemýšlela,
jaká budou moje slova.
Říkám lásko: „Pojď jen blíž.“,
moje srdce uslyšíš.
Ach ne, dálka je tu zase.
Kdypak obejmeš mě v pase?
Do ouška něžně pošeptáš,
že jsem to nejcennější, co v životě máš?
Kdypak ulehneme spolu?
A kdy usedneme k jednomu stolu?
Teplo lásky chybí mi.
A co víc, chybíš mi Ty.
Chtěla bych být na nádraží
a vidět Tě v sluneční záři.
Jak vystupuješ z vlaku
a jdeš ke mně bez rozpaku.