Navždy

Na trůnu seděli,
Vystlaným lžemi o
Navždy.

A můžu zemřít úplně sama
I když jsem se smála
Ze všech nejhlasitěji

Tak sedím na studených kachličkách
Společných umýváren
A dochází mi
Že navždy není fyzickým stavem

Navždy ti zbyde,
Jako osamělá včela v paměti
Životem tvořící si roj
A my se můžeme otočit za pár zim zpět
A mít se v životě
Tak jako abstraktně.

Nalili mi lži na bázi vody
S láskou
Do sklenic, které nikdy nemůžou zůstat plné
Protože
Voda se vypaří
Stejně jako slibované navždy

Takže místo motýlů
mám sbírku sklenic.