Anotace: Někdy je přátelství jako korálky, rozkutálí se a člověk je zkouší zase najít, pro sebe, pro deuxEm
Nevyřčená slova granáty z Granady,
ochutnej jablko ležící na dlani,
vzpomínku v obálce bez adresy,
za úsměv vyměnit všechny poklady,
do očí zítřku krvácí svítání,
mění čas v obrysy.
Mám rozpřažené dlaně do křídel,
uprostřed hlubokého spánku skrýš,
posílám Ti pozdrav po hvězdách,
klíč k Tvému srdci dávno zrezivěl,
čekám políbení vánku stále, víš,
mám strach rozpuštěný na řasách.
Mé pokosené srdce po Tobě pláče,
Tvé jméno na rtech cítím stále žít,
prosím odpust co je nepoznané,
půlnoc když zmírá, jitro přijde vkleče,
chtěl bych jizvy duše zalepit,
přátelství s korálky poztrácené.
…Chybíš mi, vzpomínám na Tvé barvy duhy…