S s(t)ebou do ticha

Bolí mě
tušit Tvé slzy
co vpíjejí se do duše
Nikdy nevyschnou

Na jemné polštáře
Tvých tváří
Sázela jsem
Jednu ránu za druhou
Tak něžně,
jak jen to dokážu...

Nevím,
kolik okamžiků
Stálo mě
Přemýšlet o
Tichu
Mezi Tebou
a Mnou.

Bolí mě
Doteky, které jsi mi
Nevěnoval...

Poslední pozornost,
která přistála
v mém úsměvu...

Zalykám se
Prázdnotou
Když Vím,
že
Spolu bychom
Jen mlčeli
A neměli
se čemu
smát.

Dáváš mi
POCIT,
že jsem holka
Kterou domů by sis
Vzal

Nemám však
tušení,
v které době
a myšlence
se míjíme.