Víla

Jsi tak rozprášená ty ubohá lesní vílo
vidím tvoji krev na paloučku
to roztrhané nic je tvoje dílo
a vnitřnosti lpí v tom tichém hloučku

Jsi tak průhledná ty mlho všedního dne
vidím jak listí ztrácí svoji lítost
barevná jemnost se s tebou neshodne
bláto čeká na tvou pestrou sytost

Jsi tak vrásčitá ty elegantní pošetilosti
vidím tvoji rozprostřenost v mojí hlavě
schovávám se před tebou, bojím se ubohosti
zrodila se z nenadání a právě.