Syn, dcera?

Syn s nebo dcera?

Je tomu pár dní co udělal jsem náhrobek
nad tím jež bylo v podstatě jen zárodek.
Neživé nic leželo si v břiše,
leželo, nerostlo, umíralo tiše.

Jméno to mělo a snad i duši
v uších mi stále zní to slovo jednodušší
že nechtělo to žít, nechtělo žít s námi.
Život občas rozdává strašlivé rány.

Za šest měsíců nebudou oslavy
za šest měsícu zapomenem, bude to za námi.
Přetrvá však to cosi co nosilo jméno,
přetrvá neštěstí jež v srdci zabolelo.

V myšlenkách sbíjím teď na krásném místě náhrobek.
Mohl se narodit další Emil Zátopek.
Nebo třeba básník, kdyby bůh dal žít.
Psal by a psal, psal by tisíc knih...

Ovšem realita drsná je.
Každý to občas zažije,
že když plánujem na papíře a zakládáme si sny,
příjde hasič "Život" a ten plameny snů uhasí.

Teď jen malá rakvička uprostřed ticha.
pár srdcí v místnosti neslyšně vzdychá.
Plameny spálí to klubíčko života.
Snad se v nebíčku z klubíčka vymotá...

na počest nenarozeného dne 15.06.2013