strach

Potemnělou krajinou
letí,
z černé oblohy
hledí,
v temnotě lesa
jeho oči září.

V prázdném bytě
sedí,
uprostřed ticha
ječí,
z opuštěných domů
jako déšť se snáší.

Snažíš se utéct,
vidí.
Snažíš se schovat,
cítí.
Už ani nedýcháš,
slyší.
Nelze se schovat,
před strachem z žití.
Před strachem ze samoty...