Táborová

Den co den jen vídám ji
a toužím po sblížení
byť žádné nemám možnosti
a její zájem není.

Má touha zdá se bezmezná
když věřím, že se změní
snad všechna moje bolest
přeruší to snění.

Tak kolik ještě nocí
vydrží to poblouznění
jež nedává mi spát
a upírá mi jmění?

Jak štve mne všechna pléva
co za ní se tu honí
když moje duše sténá
a oči slzy roní.

Jak chtěl bych se s ní smát
s ní sdílet okouzlení
víc její duši znát

a bít se o prozření.