Podzimní
Podzimní větřík chvěje větvemi stromů,
ne ještě nechce se, mě nechce se domů.
Hledím tupě do prázdných ulic města,
zda zaplane loučemi značená cesta.
Každý už čekal na plaménky tančící
s radostí s úsměvem, se smutkem plačící.
Každý chtěl nahlédnout a zas se schovat,
každý chtěl pojednou výš vyskakovat,
každý chtěl bohem být a nebo bohyní,
jsou z nich teď prasata, s výjimkou bachyní.
Podzimní deštík šumí skrz listy stromů,
ani teď nechce se, mě nechce se domů.