Nesouvislý výkřik do tmy

Tahle hvězdoslavná výprava do ráje ...
je u konce
(Už i andělé ztratili trpělivost s mým umíráním.)
Jako inkoust jsem totiž neprošla -
- zasychám strašně pomalu.

"Znala jsem velkou vodu
z fotek a vyprávění
a jednou, v pondělí,
hodili mě do ní."

Zabalená jako útroby uvnitř těla
v obalu bez kyslíku
plná vody, plná zbytků
a z nich ...
už si vážně nejde nic vzít.


V té tělesné tmě zůstal jen strach:
Co kdyby se setmělo tak,
že se k sobě neprosekáme?

Nejsme si blíž víc, než na dva výkřiky,
že ze střelce terč neuděláš.

...
...

Není domov bez křídel
a já jen ... trapně závislá
na všem
na všem
na všem, co uletí.