Šmouhy od slz ze tváře někdy nesmyješ
Šmouhy od slz ze tváře někdy nesmyješ
Ruce se třesou
a to ani není zima.
Neznělé dohady
čí je to vina.
Paní Rakovina
Hluboký pád
či snad let?
Bolelo Tě
opouštět svět?
V popelníku cigareta
a na rtech nevyřčená věta.
Proč Ty jsi tam a já tady?
Na tvářích slzy jak hrachy...
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Tvůj bol se mísí s radostmi života,kde jeden končí,jiný začíná.Vzpomínka na blízké v mysli nám klokotá,nejsme však jediní,kdo vzpomíná.
Madam Rakovina je postrachem nás všech,Eli.
05.11.2013 14:26:21 | Bakchus
Takové smutné časy v životě bolí stále, jen čas je částečně utlumí, ale stejně jako nejde (jelikož nechceme) vymazat z paměti milovaný člověk, stejně se úplně nesmaže bolest.
Hodně sil.
17.08.2013 13:42:28 | Robin Marnolli