Pravda

Hledám tě mezi davem šedých stínu
bezcílně bloumám noční ulici
než bych tě poznala spíš sama splynu
s tou mizérií kolem kroužící.

Někdy si říkám co to vlastně hledám
v čem skrývá se mé toužení
jindy zas pravdě šanci nedám
v tom celé je mé soužení.

Pakliže pravda v vině ukrývá si
nechte si tenhle rudý skvost
nevidím v něm ni kapku spásy
lžu si dál klidně pro radost.

Jak jinak všechny rozesmáté tváře
vnímat a necítit ten žal
když další lístek z kalendáře
dokáže, že jsi dál a dál.

Jak poslouchat ta neustálá přání
štěstí a lásky o to víc
když nemám ani chvílí stáni
z těch dvou nezbylo vůbec nic.

Jak poslouchat ta stála vyprávění
o tom kým jsi kdysi byl
život to všechno rázem změní
jako déšť jasnou barvu smyl.