Konec trápení

Jsi střelec, znáš svůj cíl
Jenže přes slzy nevidíš, netrefíš střed
Kulka letí, tobě ubývá sil
Měl bys jít blíž, zbývá jeden krok vpřed

Klepou se ti ruce, srdce přestává bít
Namíříš na hlavu, avšak na tu vlastní
Přemýšlíš jestli vážně má to tak být
Jiskro ve mně, tak už zhasni

Slyšíš hlasy, nutí tě jít zpět
Řiď se vlastním pocitem, zatni ruku v pěst
Neposlouchej cizí, měj svůj svět
Nejsou ti tři, ani pět nebo šest

Tak jdeš, namíříš, zmáčkneš spoušť
Duše mizí, doufáš, že letí do nebe
Krev teče, tvoje tělo pozná poušť
Čekám tam nahoře jenom na tebe...