Co budeme dnes dělat?
Jedno smutné dítko zachraňovat.
Bývalo šťastné a veselé,
avšak teď je celé sedřené.
Matka ta ho mlátila,
otce přitom vzbudila,
otec ten jí taky vrazil
a hned ho blesk k zemi srazil.
Policie u dvěří.
Už si ho odváží.
Uhodil ženu, no to se dělá?
Kde je ta spravedlnost celá?
Pokud dítě nezabije,
dokud nestane se havárie,
neseberou dítě matce.
Nepůjde to vůbec hladce
Býti tenkrát u soudu,
zavřela bych ji asi hubu.
Jednu facku ode mě a druhou hned od dvěří.
Myslíte že to přeháním? Je to svině moji drazí.
Uhodit dítě bez důvodu?
Kousancema znetvořenou ruku.
Po desáté večerní stále doma není?
V hospodě s dítětem, co v kočárku před hospodou sedí.
Jeden soud však nestačí,
soudce je jak praštěn pavlačí.
Předběžné opatření neuděleno
černé na bílém je to napsáno.
Matce dítě zůstalo. :'(
Tady nemá význam hodnotit formu, rytmus, nebo rýmy. Osobitost z toho čiší v každém slově. Doufám, že inspirace není čerpána z přímé osobní zkušenosti, ale trochu se obávám, že i možná ano. Napadá mě jen: "Hnus" na tu situaci :-/
22.09.2013 13:05:26 | Miro Sparkus