Další den

Další den padl
spleenu byl pln,
jak kytka zvadl,
z nevzklíčených zrn.

Další den prázdnoty
matně se svinul,
pěl písně samoty,
z nichž kouř se linul.

Další den umřelý
v blátě se plazil,
když smutky vyvřely
hlavu si srazil.

Další den pokryly
sněhy úpadku a času,
žádné místa nezbyly
pro štěstí a krásu.

Další den žádný
snad nebude dál,
další den zrádný
zase smrt nepřivál.