Tak rád

Tak rád bych chodil naboso
a prochladlými prsty
lámal krky odkvetlým sedmikráskám
jen tak
pro pocit
že někdo pošlapal štěstí
v nejsyrovější podobě
nevinným

Tak rád bych chodil nahý
a na kůži
vykreslil tetování
podzimní přeháňkou
na stehnu
ve tvaru kříže
ne, kvůli bohu
ale pro pořádek
svý duše

Tak rád bych si vlasy oholil
a na temeni
nechal ráno pustit si žilou
přes krk
po páteři
a cítil vodopád proseb
za nekončící noc
od tuláků
kteří ve tmě nevidí
nominální hodnotu
jediné papírové bankovky
v klobouku
a marně věří
v nový život
někde na Floridě

Tak rád bych chodil naboso
nahý a bez vlasů
a přitom

v botách vyhýbám se cvrčkům
abych nezlomil
neexistující flétny
co do oken
zahrají zadarmo
tu jedinou
kterou nejde napodobit
ani přes průklepák
jako by měli povoleno od toho nahoře
dělat noc hezčí
svými pudy

a v bundě
opatrně sundávám pavučinu
z loktů
abych neporušil vlákna
co začínají koncem
a tetují mí záda
babím létem
ve strachu
z vlastní arachnofobie

a ve vlasech
zas jen další den
udáven vrstvou gelu
tetelí se
a roste v hrudní koš
aby mě donutil se
přes práh nadechnout
a polknout první jinovatku
zkaramelizovanou na rtech
strhaných minulostí
a popraskaných průzorů
do slov
co se rodí
jen tak
aby se neřeklo

Možná má podzim smysl

možná nás jen učí
na vzpomínkách
aby se neopakovaly

a tak v botách, oblečen
vyčesávám první zimu
z vlasů

natěšen na jaro