Lacul Rosu

Plave dívka v Lacul Rošu
sto dnů v roce, dnem i nocí
kolem kmenů, hod hastrošů
nekoná se, netonoucí

najáda natolik krásná
čeká pouze na znamení
jež jako blesk z čista jasna
udeřil by, nic nezmění

hromy, její oči bloudí
po pařezech čnících z vody
znalá vesměs všech zákoutí
umět čekat vydá plody

prokřehlé jsou její ruce
smáčené má vlasy rudé
Lunu v mlze střídá slunce..
zájem o slideshow snad bude?