483. V zrcadlech lidské krutosti

Anotace: Věnováno Antonii Chrástecké a Haně Humpálové

Čekání
  až přijde ta paní
  samá ctnost a černý šat
  a kde domov můj?
  a mohu se ptát?

  Tak daleko
  poznávat
  cestovat
  nevědět jak zlo si číhá
  dny a noci
  s prázdnýmí ústy
  na srdci rýha
  a volání o pomoc
  kým bude vyslyšeno?

jsi nic mladá ženo!

  hudbu samopalů snědé smečky
  lhostejnost neumlčí
  smrti se smát
  jen to se stále učí
  tóny z mešit
  už jen bolí

Stejně mé ruce od bezmoci
a srdce pálí skrápěno slaným deštěm

Jak dlouho ještě???

Autor Robin Marnolli, 30.10.2013

Přečteno 533x

Tipy 24

Poslední tipující: zdenka, Aaliyan, Kirsten, Isquieasuus, hanele m., Květka Š., Truckle, Anjesis, Elisa K., Psavec, ...

Komentáře (6)

Komentujících (3)

Komentáře

vadí mi rým "deště - ještě".. a taky "snědá" chátra.. ale chápu a sepsaný je to dobře

01.11.2013 20:47:29 | hanele m.

Tak to jsem nečekal, že se takhle odvážeš..supr:-)
a dík.

01.11.2013 22:06:06 | Robin Marnolli

vystoupila jsem ze svého stínu :o)

01.11.2013 22:20:01 | hanele m.

a to se cenní:-)

01.11.2013 22:50:05 | Robin Marnolli

Krásný. Pokud se to o básni s takovýmhle tématem dá říct...

31.10.2013 16:58:19 | Elisa K.

Ten obsah moc krásný není, ale chtěl jsem to nějak zachytit, jelikož je mi to líto.

31.10.2013 17:21:28 | Robin Marnolli

Uživatel