Bílé růže

Zavři oči, neboj se nic,
však brzy shledáme se zase
tak mladí, tak krásní,
možná zítra, možná v jiném čase.

Neplač pro mne, ani slzu neuroň.
Tichý mír oba brzy nalezneme v boji,
Vždyť osudu nelze dát se na odpor,
ale hrdina vždy padá na bitevním poli.

Uložíš mě mezi stovky bílých růží,
pak ve spánku proměním se v prach,
a až vítr znovu jednou zase zavíří,
mého hlasu zvon odnese pryč strach.