Klapky klavíru

Černá, bílá, černá, bílá,

střídají se v pravidelnosti své,

zkouším zahrát harmonii,

co dodala by mi klid…

a já mohla jít dál…

s trochou jistoty žít.

Klávesy ale hrají stále moll,

a nechtějí to měnit…

možná že jednou naučím se,

noty, co veselé jsou…

to znamená milovat…

zakopnutí kroků…

….tak jak jdou…