Ztracená

Jen tma a chlad

neutichající strach

hrůza skrytá za stromy

smrtka bloudící po poli

Zmrzlá voda, černé nebe

hvězdy stáhly se do sebe

zmizely, než řekneš „švec“

s nimi teplo, co dávala pec

Všude kolem jen oči sledující

žlutě pronikavě svítící

a po objetí známých se mi stýská

chybí mi cedule – tady je ta víska

Vrčení zvířat jak z hororu

pronásleduje mě až do hrobu

a když zmizím

nikdo neřekne: ta mi chybí

Skrytá v stromové koruně

zírám do chřtánu temnotě

a čekám na den, kdy se ozve hlas

Jsem ztracená

ztracená

ztracená...