Nenáviděná

Jako dech ožralců vracejících se domů

Hořkne můj život

Srdce plné podivných symptomů

Na čele vyryté že jsem idiot

Křičím zde do hlubin moří

Jak můra škvařící se na sklo

Tou bolestí mi už hlava hoří

Jsem nenáviděná

Už slyším ten řev samoty

Jenž mě ničí

A prohnilých červů výskoty

Co v zemi hlady kvičí

Je to zatuchlé ticho

Co mi říká

Šeptem mlčícího

Jak moc jsem divná

A nože se zarývají hlouběji

Však proč by ne

Už ztrácím veškerou naději

Že to co napíšu nevyzní zle

Mé tělo má v zajetí podivná horečka

Kyslík už prchá z mých plic

Připadám si jako špatná herečka

Co podivné náhodě vyšla vstříc

Vše je to jako jedna divadelní hra

Nepovedená ironie

A já jsem v ní ta stvůra, ta zlá

Co do radosti kůl přibije

Jsem bolest jenž hyzdí tvou tvář

a bez úspěchu

se snaží být tvá stráž

Ve které nalezneš potěchu

Zapomeň na tuto mou prohru

a snaž se znovu smát

Zatímco já kolem sebe kopu

přestaň se už bát

Jdu poslouchat to ticho

co se ve mně usadilo

A vyptávat se starších

proč tuto smůlu mám

Tak uteč prosím dřív

než se stane další fraška

Tak uteč prosím dřív

než mě zastihne má porážka