Vločky

Jako vločky sněhu

padají mé střípky neštěstí

trpkost, lítost, smích i něhu

rozsévají po malém náměstí.

Ledovým puncem

značí tvář

jako slzy pod sluncem

lednových krás.

Ticho ztrácí kouzlo

je to jen noční můra

nenapadné zlo

jen další ztracená hra.

V ní umrzám s každou vteřinou

v prázdném tichu

je mi vše, jen ne do smíchu

Umrzám pro dívku jedinou.