Káva

Šrámy na duši,

se rýsují na kůži.

S dlouhými rukávy

sedím mlčky u kávy.

Přemítám o budoucnosti,

o mé možné volnosti.

Přemítám o dnešku,

o mém hrozném prohřešku.

Doma jsem našla postavu

plačící v rohu.

Měla jsem jasnou představu,

už vím co dělat mohu.

Modlím se k bohu,

nic víc už nezmohu.

Píši dopis

smočený slzami.

Pokus o krasopis,

nepodařil se mi.

Matce jsem zničila zdraví,

přátelé mě už nezdraví.

Vyhlídky v mlze

dál už jít nelze.

Svět bude lepší místo.

Ve světě bude čisto.