O nadeji

Zpuchřelá lávka
k Tvému srdci
stíny mých kroků
po ní jdou
pohasly hvězdy
utichli vlci
osiřel měsíc nad řekou.
Do duše lehký
vánek vkmitl
osušit slzy
myšlenkám
slibem
že zesílí
v bouřlivý vítr
který mě odnese
na křídlech tam
kam nelze dojít
po tenkém ledu
do Tvého nitra
z červánků
s růžencem vzpomínek
máčených v medu
kytičkou pomněnek
ve džbánku.
V zamčené truhle
labyrint času
na jeho konci
klíč
zavaž si oči
jdi podle hlasu
najdi ho
jen nechoď pryč.
Podej mi ruku
pomalu, tiše
dej mi svou bolest
ať odezní
ochutnej z mojí
krvavé číše
naději
jenž zemře poslední.
V poduškách
z heřmánku
vetkané vrásky
otevři ústa
a napij se z mých
poprvé
naposled
nebo jen z lásky
dotknout se
dechem
rtů matčiných.
















Zpuchřelá lávka
k Tvému srdci
stíny mých kroků
po ní jdou
pohasly hvězdy
utichli vlci
osiřel měsíc nad řekou.
Do duše lehký
vánek vkmitl
osušit slzy
myšlenkám
slibem
že zesílí
v bouřlivý vítr
který mě odnese
na křídlech tam
kam nelze dojít
po tenkém ledu
do Tvého nitra
z červánků
s růžencem vzpomínek
máčených v medu
kytičkou pomněnek
ve džbánku.
V zamčené truhle
labyrint času
na jeho konci
klíč
zavaž si oči
jdi podle hlasu
najdi ho
jen nechoď pryč.
Podej mi ruku
pomalu, tiše
dej mi svou bolest
ať odezní
ochutnej z mojí
krvavé číše
naději
jenž zemře poslední.
V poduškách
z heřmánku
vetkané vrásky
otevři ústa
a napij se z mých
poprvé
naposled
nebo jen z lásky
dotknout se
dechem
rtů matčiných.