Anotace: ...
zas nosím žiletky po kapsách
a vítr se mnou dávno nemluví
dřív vlasy splétal - teď je rve
a já je rozčesat neumím...
mívala jsem ráda prázdné ulice
promrzlé parky, uschlou trávu
mráz, šedé nebe, krutou zimu
co nutí ruce zalézt do rukávů
ale
stárnu, víš?
nemluvím, jen šeptám
a před zimou utíkám do peřin
dřív věděla jsem, že jednou přijde jaro
teď už těm pohádkám nevěřím
už první věty
jsou jako kastaněty
žiletky na kost
a ke kořínkům vlasů...
30.03.2014 08:53:49 | básněnka
To je sexy :)
21.02.2014 18:51:27 | Favi
zklamaná... když se šeptá víc se slyší :)
a jaro přijde... i to tvoje soukromé... věř
21.02.2014 00:28:37 | zelená víla
Hodně smutná a zklamaná.
Zároven i poutavá.
Žiletky zahod, jaro přijde...to není pohádka. To je...život.
20.02.2014 23:09:26 | Draconian
Smutná, ale...svým způsobem krásná.
Zapal svíčku a jemně zahřej dlaně...
20.02.2014 23:05:59 | Robin Marnolli
Kde není zima, jaro nepřichází... Jen pořád do divně nezimné neteplé šedo...
20.02.2014 20:54:10 | Descardea