Byl jsi a ona byla...

Byl jsi vzduchem i vodou,
byl jsi lékem, milým slovem.
Byl jsi barvou bílou i světle šedou,
byl jsi skrýší i domovem.

Byl jsi nadějí i stinnou stránkou,
v jejím životě tím katem.
Byl jsi vítězstvím i porážkou,
teplou náručí i ostrým břitem.

Poté jsi už byl jen soudcem,
který jí k trestu smrti odsoudil.
Na její cestě tajemným jezdcem,
hrobníkem, co její duši pohřbil.

Už nejsi tím, kdo jsi byl.
A ona není ta, která byla…
Ty jsi ten, který srdce pozbyl.
A z ní jen tělesná schránka zbyla…