Vzpomínám na tebe

Vzpomínám jak jsi v malém bytě
samotinká žila,
už nechodila jsi hbitě
přesto jsi byla čilá.

Šátek sis vázala stále,
aby jsi řídké vlasy zakryla
k lidem ses chovala mile
a já si tě moc vážila.

Oči jsi modré měla
jako nejkrásnější pomněnky!
Znovu bych se do nich podívat chtěla,
ale zbyly jen vzpomínky.

Jako by to bylo včera
co jsi mě z okna vyhlížela,
co jsem ti z dálky mávala
a tys mi sladkost dávala.

Když zdá se mi o tobě sen
jsi v něm se mnou a živá!
Pak otevřu oči, hle je nový den
realitě do očí se dívám.

Nemohu na tebe zapomenout
tak moc jsi pro mě znamenala!
Někdy si bolestí musím sednout
jinak bych se rozplakala.

Jezdívala jsem stále k tobě
ráda jsem tě moc měla!
Ted ležíš hluboko v zemi v hrobě
kéž bych vše vrátit směla.