Sami se sebou
Sami se sebou
Chvějí se mi rty a potí se mi ruce
A v krku mám sucho jako na poušti
Co teď? Co teď?! Ptám se svého srdce
a ono mlčí - málo odpouští
Kámen po kameni padaj na mě stíny
a já se bojím, že není úniku
Kamenovaná strachem si hlavu chráním
a srdce odkryté - hoří ze zvyku
A já vím, že píšu zase smutnou báseň, mami
Příště pro radu si přijdu za Tebou
Co ale dělat, když skutečně jsme sami ???
Jen SAMI, VĚČNĚ ... sami se sebou...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Děkuju za postřeh... dala jsem na radu a změnila. :)
04.05.2014 09:23:03 | Magna
Jeví se mi to pěkné, plynulé...
(druhá strofa 3 verš, by mi lépe vyznělo "si hlavu chráním")
04.05.2014 09:17:24 | Robin Marnolli