Anotace: Usušení duše aneb rozemletá skrz kameny mlýnku.
Drcení
Drtíš mi mou duši
jak pšenici v mlýnku,
když syn obraz ruší
a máma křičí: „SYNKU!“
Zvuk urvaných tónů
skřípe mezi kameny,
odpalujíc kusy lomu,
dynamitem zahájený
Drtíš mi duši mou
jak v mlýnku zrna kávy,
drcen, když mne berou
mezi sebe davy
I davy mne drtí
i Ty,
dusno necitů škrtí
city
Dvě východiska,
bolest či udušení,
což je z blízka
jen duše usušení
Zajímavá představa ta usušená duše, jak pověšená v pekle na šňůru.
09.05.2014 13:56:10 | Slav Milo
Pověšená mouka v pekle se sušící, která kdysi byla pšenicí :)
09.05.2014 14:10:02 | SmallGeorge
Třeba se z pekla zázrakem dostane, jako pták fénix znovu povstane.
09.05.2014 14:14:06 | Slav Milo
Třeba ano, třeba se probudím, zjistím, že je ráno a tím pocitem se zadusím.
09.05.2014 14:18:48 | SmallGeorge
Tak ještě než se probudíš, tak něco napiš. Pak už bude pozdě.
09.05.2014 17:16:58 | Slav Milo
Tak jí hlavně nenech uschnout úplně, tu Tvou duši :)
09.05.2014 11:41:34 | Aiury
Vždy volím cestu největšího odporu :) čiže bolestí.
09.05.2014 11:42:45 | SmallGeorge
Proč?
09.05.2014 11:43:50 | Aiury