Právě nyní

Do tmy probleskuje
morálně zastaralý monitor,
příchod noci cítím,
v řídnoucích kostech,
není pochyb, není zbytí.

Společnost mi poslední noci
dělá osvědčený rohypnol,
netrvá dlouho naše rozprava,
brzy se do snění zřítím.

Licituji o každý den s chladnou,
nejsem si jist,
že mohu další bez obtíží zvládnout
jako kocour příst,
v kavárně,
v přítmí oblíbeného rohu,
to bych velmi rád.

V rádiu Gott i Bushido
tlačí na pilu:
"Být stále mlád"
"für immer junge"
zatímco mladík
lhostejně souká tortilu,
a já upadám do nálad.

V tiskárně udělali chybu,
kalendáři skví se květen,
ale za okny zřím listopad.

S chladnou bytostí,
dobračkou od kosti,
hraji podivný mariáš
a v patrném povzdálí
nonverbálně Mesiáš
napovídá jak dále hrát,
to abych nebyl jenom zoufalý,
nepropadal panice,
jak dosud denně kolikrát.

Společně s kartami
odhazuji na stůl vitalitu,
zbytky chřadnoucího citu,
mladického zanícení,
stejně už dávno ve mě není...

Zůstal je syndrom

(bez pitvoření)

VYHOŘENÍ.

Vytrhne z vás ideály
iluze
rozvrátí nitro
mysl
snadno vás VYKOŘENÍ!