Anotace: život je jako houpačka, jen nahoře jsme podezřele krátce...aspoň já
Je to víla
co srdce ošálila
mysl odcizila
doteky tělo rozpálila.
S ránem zmizela
a z ložnice je cela
smutně omšelá
rozmrzelá...
Schůzky jednou týdně
na pár hodin
ve zbytku cítím se bídně
samotou se brodím...
Je to láska i ironie
je to vše pro co snílek žije
je to štěstí tahle rapsodie
je to láska kterou moje slza smyje.