Včerejší den nehledej...!
neb nenajdeš víc
než střípky vzpomínek
zabodnuté do vlčích máků,
rozfoukané chmýří
odkvetlých pampelišek,
těžkou vůni konvalinek
(však koho ještě omámí?)
luční zvonek, co vytrvale
neslyšný umíráček vyzvání
a kopretiny,
které ti stále dokola opakují jediné:
ON už má JINOU rád...