Sofie

prší
sofie pláčeš
z krůpějí viny
stává se proud

prší
sofie pláčeš
pro marné křtiny
v srdci troud...


tvých očí žár
už dávno zhas
snad víš teď víc
než kdekdo z nás
na rukou krev
a v duši mráz
ze štěstí strach
ze strachu hráz
Eva je pryč
a Jan je sám
ty marně čelíš
výčitkám
jak můžeš tuhle tíhu nést
z daru volby stal se ti trest
ptáš se proč zrovna Ty jsi ta
co každé ráno procitá
do pekla krásných vzpomínek
proč nemáš právo na útěk
Proč slunce Tobě nesvítí
Proč zdá se lepší nebytí
Proč stále slyšíš její smích
proč tolik toužíš
aby ztich...

prší
sofie pláčeš
z krůpějí viny
stává se proud

prší
sofie pláčeš
v tom marném proudu
nemusíš plout...