kouzlo

Kouzlo

Dej svou duši do mých dlaní
a nemáš zdání
Jak asi chutná
když splním ti každé přání.
Sny vzlétnou
a čas začíná míjet všední den
Je zvláštně tajemný
když kouzlo zhmotní sen.
Vztáhnu ruku svou
a šeptám, vem si to kouzlo
Je jen tvé, navždy,
snad do srdce ti vklouzlo.
Snad vezme i tu poslední touhu
a dá jí křídla
Je krásná,
když je barevná jak bublinky z mýdla.
Bez nucenosti si jen tak plují,
tvou snů krajinou
Krotké vždyť nemusí mít strach,
že se rozplynou.
Tak dlouho jsi ty sny a touhy
věznila ve své duši
Už nevěřily, že uvidí světlo světa
a srdce ti buší.
Ten den protnul bleskem tmu
a tvé zavřené oči
Dnes se lásko nemusíš bát,
že zpátky do snu skočí.
Tak tě naposled prosím,
vem si to kouzlo, je tvé
Nenech mě dál bloudit světem
bez naděje jediné.
Proměň mou temnou cestu
a vdechni neonům záři
A já navždy proměním žal
za smích ve tvé krásné tváři.
Čas zoufale běží a já už tuším,
že sen zůstal někde sám
Kouzlo ztratí svou moc
a dál už svou cestu dobře znám.