Anotace: 21.5.2014
Ztrácíš se z mojí paměti,
opouštíš mé srdce,
v hlavě však stále zůstáváš,
jako myšlenka, vzpomínka.
Ztrácíš se z mé mysli,
už tě nedokážu detailně popsat,
nepamatuji si, jaké jsi měl přesně vlasy
i tvůj hlas už v mojí hlavě slábne.
Každým dnem tě ztrácím víc a víc,
nemyslím na Tebe, už mě nezajímáš,
býval jsi pro mě vším - teď už jsi nic.
Príma, želvičko, už jsi přišla na to, že básnička se nemusí za každou cenu rýmovat? Hezky se Ti povedla... a neboj, lidi od nepaměti se zase scházejí... :-)
09.07.2014 21:36:38 | Pamína
na to, že se nemusí rýmovat jsem přišla už hodně dávno, ale nechtěla jsem si připustit, že bych měla psát bázně, co se nerýmují..njn, texty písniček :D
09.07.2014 21:38:57 | želvička001
Vzpomínky se někdy zamotávají do šedivého splínu...
09.07.2014 21:01:29 | Gabriela Green
to ano.. :/
09.07.2014 21:02:43 | želvička001
I přes to si myslím, že to nejdůležitější si z nich odneseme :-))
09.07.2014 21:04:04 | Gabriela Green