Rozpolcená

Rozpolcená

 

Dva hlasy uvnitř hlavy

Šeptají se, hádají

Jeden světlý, druhý tmavý

Tak rozdílné postavy.

 

A dívka stojí

Zapřená o okenní parapet

Pohlcena duší svojí - ptá se

Jak poslechnout hlasy dvojí?

 

S každou kapkou deště

Závodící na skle křičí

Dej mi trochu času ještě

Ach, jak mě ty hlasy ničí.

 

Nevidíš, nemůžeš

Ale jistě přijde šance

Třeba někdo přinese ti růže

A stane se tvým ochráncem.

 

A druhý na to

 

Netrápila ses už dost?

Co ty probrečené noci?

Zapomněla jsi už na radost?

Už ti není pomoci.

 

A pořád dokola

Jeden uklidňuje, druhý zraňuje

Ona věří tak zpola

Rozhodnutí jí to jen ztěžuje.

 

Na věčnou tmu chybí odvaha

Na štěstí naděje

Budoucnost neblahá

Kampak dívka dospěje?

 

Slzy sladké na okně,

Slané na tváři

Sbohem řekla sama sobě

Světlo dovnitř neprozáří.