Pro Tebe světy neplatí...

Pro Tebe světy neplatí...
nebo už jsi na to zapomněla,
kolik jsi toho v minulých letech vykonala?
Zapomnělas na davy lidí,
kteří by za Tebou šli na světa kraj?
Zapomnělas na to,
jak Tě milovali?
Zapomněla jsi i to,
jak voní březový háj,
ačkoliv Ti toho břízy tolik daly.
Zapomněla jsi to, jak nervozita voní,
když máš jít dávat rozhovor,
zapomnělas i tu touhu,
co táhla Tě do lesů, luk a hor.
Jaks to mohla ztratit,
ten dar, víru, že můžeš spasit svět?
Proč si myslíš, že to nejde vrátit?
Pro jednoho motýla přece nebude vonět květ.
Tak vzbuď se, holka
loňský růže dávno odkvetly
a přece nebudeš nad zkyslým mlíkem řvát?
Zas přišel čas povstat
a o svoje místo na světě se rvát!
Tak ujasni si priority,
tak jako už tolikrát.
Máš toho spoustu před sebou,
máš toho pořád hodně, co světu dát.
Vymodeluj si budoucnost,
ikdyž teď jinou magií vládneš,
jsem si jistá, že jsi pořád nejlepší
a svojí úlohu hravě zvládneš!