Jak hřeje cizí kůže

Po ulici kráčí dáma
oděná v kožichu drahém,
že široko daleko je sama
kdo ho má, nadýmá se blahem.

Co ji asi těší na tom,
že ji hřeje cizí kůže
nepochopím, jak smrt jiných
někoho tolik těšit může.

Asi vědomí, kolik stál,
že smí si přepych dovolit
kdo byl ten, kdo se bál
když nechtěli mu dále žít
pro jeho kožich povolit?

Lišky, norci nebo jiná
zvířata co trpěla,
proto aby milostpaní
jejich kůži nosila.

Bolest cítí zvířata
stejně jako lidé,
ale kdo je tady zvíře
když pro peníze zabíjí
no tohle není k víře!

Peníze hýbou světem
proto se to trpí
ten kdo tomu napomáhá
vážně není slepý.

Jen je mu asi blízká
lhostejnost a bolest jiných
mláďatům se po mámě stýská
hlasitý nářek po pláních širých.