Těžko pomýšlet na lepší zítřky,
když tvá budoucnost je nejistá.
Těžko skládat růžové střípky,
když temnota není propustná.
Těžko si věřit a k činu se odhodlat,
když blízcí denně zrazují.
Těžko se uvolnit a mysl nehlodat,
když to zrovna za nic nestojí.
Těžko myšlenky umlčet,
když úzkost tělo ovládá.
Těžko stát a neskučet,
když duše už to nezvládá.
Těžko myslet na úspěchy,
když každý poukazuje jen na prohry.
Těžko neřešit dnešní spěchy,
když každý je součástí životní hry.
Těžko neřešit, kdo si co myslí,
když dívají se skrze prsty.
Těžko uvěřit, že se někdo zamyslí,
když viníkem budeš vždy jen TY!