Defenestrace sem tam trpí závratí

Dech mrznoucí na rtech tak neupřímně

že by to neprošlo v žádné hře

natožpak komedii

možná tak tragikomedii života. 

Chce se mi nedělat nic

akorát tak sledovat pomalu blednoucí kroky

tvé přítomnosti vyhozené z kdysi průhledných oken

a padající do hnijícího listí

zapište to prosím pod názvem podzimní defenestrace

a já budu upíjet z hrnku příliš pozdě probuzený čaj

černý jako noc kdy ses vrátil

jako vítr táhnoucí do prázdné místnosti.

A rám mlátící do noci jako zvonění na kostele.

A mně se chce nedělat nic

než ošetřovat pořezaný den zraněný střepy oken

té noci kdy tě vyhodili

a zapomněli za tebou zavřít.