Tam nahoru

Ztracená bloudím,

s duší plnou bolu.

Déšť s lehkostí se snáší,

a já?

Stále zapomenout nedovedu.

Zastavím se....

A v téhle smutné době,

pohled svůj, já věnuji tobě.

Tam někam nahoru...

tam, kde teď tvé místo je

tam, kde už žádná bolest není

tam, kde lidé jako ty se v hvězdy změní.

*Chybíte nám,

nám všem!*