Paní v černém

Všichni se jí bojíme a jsme před ní zticha,
někdo k ní vzhlíží s prosbami, to je její pýcha.

Někdy je to póza, mluvit o ní vážně,
někdy ji spojujeme s láskou a píšeme o ní básně.

Všichni ji vskutku raději nepřivoláváme,
času máme dost,snad si ona někde vazy zláme.

Říká se, že je spravedlivá,
já ji však nechápu.
Proč ty hodné brzy stíhá
a ty zlé má na háku.

Ať se říká, co chce o ní,
ona umí , co já ne.

A co je mi vlastně po ní,
stejně všechny dostane.