17.listopad před pětadvaceti léty

Zatímco se havran Poea
ukrýval za tajemnou bustou
já jím zjevně, byť je doba temná,
maso se zlatavou krustou,
a dávám sousedům na odiv
trojicí vychlazených piv.

Byť mám téměř prázdnou portmoné
i v kapitalismu si jej pořídím!

Promiňte, ne nejsem přisprostlý
nicméně nadchne - pěkně prorostlý

Bůček.

Ach, tehdy před pětadvaceti léty,
a při pouhé, tklivé vzpomínce,
slzy mi plují po okraji víček
stékají liknavě po odulé tváři.

Čas tak nezadržitelně kvapí,
to cinkali jsme v chladu zuby,
někteří pak rozličnými klíči,
věřil jsem budoucí prosperitě,
s drinkem na horké beach(i)
ach ano, jako nedospělé dítě.

Mnoho se toho nezměnilo
a tak po pětadvaceti letech
v příhraničním městě na severu,
stále sedím v panelové králíkárně,
jen serfuji s dívkami, na serveru.

Dívky si zasílají místo vonných psaníček,
drobná, barevná, psaníčka extáze,
já, labužnicky požívám cizí bůček,
věhlasný dietolog Rajko Doleček,
děsil by se, jak přibývám na váze.

Ke všemu nevlastním bankovek štůček,
jen plné lednici dominuje vdoleček,
na dům s bazénem čekám jistě marně.

Na parapetu mi nesedává lásky bůžek,
pracuji zchvácený potem ve slévárně,
tak rád bych se tiskl k vnadné „tetě“
s výstavními, ba pevnými trojkami.

Ti odvážnější z obrazovky hovoří:
" o dramatickém rozevírání nůžek!"

Současnost v raném kapitalismu
je život jako stránky v peněžním deníku:

MÁ DÁTI napravo , vlevo NEDÁ MI!

Ať si nás Germáni zásobují tunami bůčku!

Chci věřit, že se u nás vyrábějí salámy!

Gothaj, koňský kabanos,
vysočina anebo lovecký,
mám vůněmi naplněný nos,
raději byl bych ale na ženský...

Zatím popíjím domácí CALVADOS!
Moc bych se nedivil, kdyby byl z Polska!

17.listopadu 1989 viděli budoucnost narůžovo,
při plamenných projevech, pánové z Charty...

Bez iluzí,z příhraničí, žehrá - uncle Marty,
toho času, dlužno říci, nejspíš panský vozka!?