Po tváři slza mi padá...
Krásná báseň a tolik bolesti v pár řádcích.Až u srdce zabolí. mám tě ráda adaj
17.11.2014 21:38:49 | knihomolka
na takovéhle texty se snad ani nedá nic říct. Snad jen, že přeju hodně sil k tomu jít dál.
17.11.2014 16:43:46 | iluzionistka
mrazí mě z tvého vyznání.. mám přítelkyně, které přišly o děti.. a snažím se jim být oporou.. jsou rány, které se nikdy nezhojí.. ale někdy stačí být blízko, nechat je vyplakat anebo je zase přimět k smíchu.. a život je o špetku snazší.. jsou to mé nejlepší přítelkyně.. a jejich děti moji malí andílci..
17.11.2014 14:24:45 | Amelie M.