neodpustitelně opuštěno

Anotace: .bodavá.tečka.

Ticho po finálním setmění.
Víš, že už křičíš do vakua?
Útěk řezavě bílým časoprostorem,
bodání vzpomínek na hebko-křehké choulení
v punčošce jeho vlídné duše.

Ale sama sis rozstřílela obzor,
Tak neplač nad rozlitým nebem!
A sama sis zakaňkala cesty prázdným černem tuše
Jsi sama a sama sobě jedem.
Odzbroj!
Odzbrojte ji, než se zmůže
otrávit dalšího motýla!