Pod stromem ležím,
na nebe hledím.
Bílé mraky se pořád hýbou,
některý s modrou oblouhou splynou.
Sklopím oči,
nemůžu se dívat, už nemohu moci.
Slábne mi srdce v mém hrudníku,
jak pláči připadám si jako v rybníku.
Měkká zelená tráva není již suchá,
slavíček mi nechce už zpívat do ucha.
Můj život je na konci cesty,
začína bouřka, všude okolo mě šlehaj blesky.
Já nehybně tam ležím,
do nebe bežím.
Bude mně tam líp,
těžkou hlavu nebudu nikdy již mít.